5 tipů ke zvýšení příjmu pozitivní energie

Láska je energie. Je to komplikovaná emoce a může mít mnoho odstínů. Pro mnohé lidi má zřejmě i trošku odlišné významy a vzpomínka na ni může být zabarvena i různými negativními prožitky (např. odmítnutí, nespravedlnost, rozchody...).

Pro někoho může být i těžké přijmout to duchovní prohlášení „všechno je láska, život je láska, vy jste láska...“, obzvláště když ji má člověk v sobě spojenou s bolestí.  Ale pokud se máme shodnout na tom, co je ona čistá pozitivní energie, můžeme se na ní naladit skrze prožitek hluboké vděčnosti. I ta je určitou formou lásky.  Když člověk cítí vděčnost, není tam prostor pro bolest nebo nepřátelství – zažívá spíše přítomnost bezpodmínečné lásky. A taková láska je prapodstatou života.

Můžeme si připomínat a posilovat lásku v každodenních situacích tím, že si všímáme, za co můžeme být vděční – lidem, zvířatům, přírodě, osudu... Uvědomovat si vděčnost za drobnosti, ale i za vlastní existenci v nekonečném vesmíru. Když se soustředíme na to, za co můžeme být vděční, místo obvyklé kritičnosti a nespokojenosti se vším, co není podle našich představ, obracíme svou pozornost k pozitivní energii a tím si jí pak přitahujeme ještě více. Je to otázkou vědomého rozhodnutí, osvobození selektivní pozornosti od negativ a vytvoření nových, příjemnějších návyků.

Jaké jsou další tipy ke zvýšení pocitu lásky a životní spokojenosti?

1) Cvičte přijímání i malých dávek lásky

Například komplimenty a náhodné skutky laskavosti, kterých jste účastníkem nebo svědkem, nenechávejte zapadnout. Věnujte jim vědomou pozornost bez obvyklé bagatelizace. Lidé častokrát příliš neumí přijímat komplimenty, přivádí je do rozpaků a tak se je snazší rychle přejít nebo shodit. Ale co se pro změnu zkusit těšit z každé drobnosti, přijmout to a hýčkat si pocit, že se děje něco hezkého a příjemného?!


2) Cvičte sebelásku

Když máte rádi sebe, nikdo vám lásku nemůže sebrat. A čím více sebe milujete, tím více si jí samozřejmě přitáhnete do svého života. Součástí sebelásky je i sebepřijetí a to neznamená vidět na sobě jen to hezké. Naopak. Jak říká terapeutka Anna Katrin Prokešová, je třeba přijmout i své vlastní stíny, aby byl člověk celistvý! A to může být i poměrně náročná práce na sobě. Ale bez toho s sebou pořád nosíme nějaká ta svá břemena a ukryté kostlivce ve skříních. Abychom dokázali uvidět své stíny, potřebujeme se především rozhodnout být k sobě upřímní. A častokrát je ke skutečnému a efektivnímu osobnímu rozvoji zapotřebí mít svého průvodce například v podobě kouče nebo psychoterapeuta (samozřejmě kromě tematických knih a různých kurzů, které také posunují vpřed). Schopnost vidět své stínové části a negativní programy dokážou totiž dokonale blokovat psychologické obranné mechanismy. Ty však mají své opodstatnění. Kdysi vznikly proto, aby chránili většinou ještě dětskou psychiku před větším poškozením. Když chce člověk být sám sebou, může jednou přijít čas udělat si v sobě pořádek (generální úklid) a ty kostlivce postupně vyndat na denní světlo a přehodnotit jejich uchovávání na další časy. S každou vyčištěnou negativní emoční událostí (bloky a negativní programy v podvědomí) z minulosti se rozšiřuje kapacita prožívat lásku, radost, být svobodnější a propojenější s univerzem.


3) Usmívejte se na cizí lidi

Začnete u sebe. Vy si vytváříte svou realitu a nemusíte být závislí na svém okolí. Můžete ostatním ukázat své nastavení, svou ochotu žít v radosti. A pokaždé když nebude váš úsměv opětován, je to příležitost věnovat jej sobě a učit své srdce, že z toho neumřete a ani se nemusíte cítit zoufale odmítnutí a bezcenní kvůli tomu, že se láska od druhých hned nevrací. I to je součástí bezpodmínečné lásky – brát druhé takoví jací jsou. A pokud se teď nechtějí nebo z nějakého důvodu nedokážou usmívat, není to vaše chyba.


4) Vytvořte si blízké vztahy s více lidmi stejného pohlaví a dovolte si být opravdoví

Ženy s ženami. Muži s muži. To vám umožní otevřít své srdce blízkým, intimním a hlubokým vazbám, které nejsou založené jen na společné historii (kamarádi z dětství, ze školy, známí skrze děti apod.), ale na vzájemném upřímném sdílení – dávání pozornosti a přijímání všech – takových jací jsou.

Téma lásky je obzvláště silné u žen. Často může být schopnost lásku přijímat, dávat, prožívat, poškozena ze vztahu s vlastní matkou. Schopnost prožívat lásku, bezpodmínečnou lásku – tu která je bezpečná a nezranitelná, protože nepotřebuje druhého vlastnit, úzce souvisí s důvěrou. A ta se utváří skrze základní prožitek bezpečí v bezprostředním kontaktu s milující, laskavou, akceptující matkou, která zároveň dokáže zdravě vymezovat hranice a umožní dceři v patřičný čas její separaci. I v případech, kdy dítě nebylo nechtěné, emočně zanedbávané či týrané, zůstávají z dětství v lidech tzv. deficity – nenaplněné potřeby lásky, neboť jejich matky samy nebyly celistvé a naplněné. A nedostatek lásky, vnímané frustrace, nespokojenost ze strany rodičů apod., obzvláště matky, se z rodičů do dítěte „obtiskuje“ a dospělý člověk pak má kvůli tomuto uloženému vnitřnímu hologramu tendenci si to samé znovu a znovu manifestovat v pozdějším životě.

Potenciál přijímání lásky velkou měrou může ženám zvýšit prožitek spolubytí a bezpodmínečného přijetí v „posvátných ženských kruzích“. Tam má srdce ženy příležitost se znovu učit důvěřovat takovým způsobem, který si může dovolit jen s ostatními ženami. Jedná se vlastně o korekční prožitky nahrazující či přepisující negativní podvědomé záznamy z dětství nebo i vztahů s muži.

Všeobecně schopnost důvěry se vytváří od útlého dětství (vlastně od prenatálního období, kdy plod cítí, zda je zde vítán). Nedostatečná schopnost důvěřovat v sebe, v druhé, v dobro světa, dává v člověku prostor různým strachům, nejistotám a nedostatečnému sebevědomí. To vše může být značně nepříjemné a pravděpodobně to lidem komplikuje vztahy včetně vztahu k sobě samým.  Proto se na prožitkových seminářích, které nazýváme Setkání v kruhu žen, věnujeme jak práci s „vnitřním dítětem“ v nás, kde dostávají prostor původní příčiny, tak s „vnitřní posvátnou ženou“, která nás oživuje a inspiruje, říká terapeutka Anna Katrin Prokešová.


5) Najděte své způsoby obrany a nechte je odejít

Ptejte se sami sebe „Které události způsobily, že se mé srdce uzavírá a chrání před zraněním? Čeho se nejvíce bojí?“ Osvoboďte své srdce a vraťte ho zpět na bezpečné místo uvnitř sebe!