Jak často se někoho dotýkáte? Co to s vámi dělá? Jak se cítíte, když se někdo dotkne vás? Je vám to příjemné, nebo ucuknete? Pro každého existuje jiná hranice komfortní zóny, kterou nám pomohli vystavět už rodiče. Svou roli zde hrají i hormony.

Netroufnu si tvrdit, zda je to dobou nebo zda tomu tak bylo vždy, ale dnes je dotek tabuizován. Redukovali jsme jej na stisk ruky při pozdravu, ti skutečně odvážní si dovolí letmý dotek tváře na tvář nebo nesmělé objetí. Pouštíme tak někoho do svého osobního prostoru a světa, mnohdy za vlastní akceptovatelné hranice.

Doteky proti stresu

Vzpomeňte si na dětství, kdy lékem na rozbité koleno, křivdu či jinou bolest bylo rodičovské pofoukání, pohlazení. A není to náhodou – hmat je první ze smyslů, kterým komunikujeme. Mluvím o prenatálním období i době po narození, kdy si dítě svět nejdříve osahá, než se začne orientovat zrakem a sluchem.

Proč tedy stejnou situaci v dospělosti můžeme vnímat nepatřičně? O postoji k dotekům nás jako první informují rodiče a právě oni nám dají základy ve vnímání kontaktu s okolním světem a ostatními lidmi v něm. Učí nás, jak vnímáme, přijímáme a dáváme dotek a jak se vztahujeme k ostatním lidem.

V souvislosti s naučenými vzorci se tak jednou z mála přijatelných forem doteku pro některé stává kontakt s profesionálem, např. lékařem či masérem. Takový kontakt si dovolíme, protože jej vnímáme jako léčivý, relaxační, často ulevující od bolesti. A právě na důležitost jednoho druhu doteků a jeho vlivu na lidské tělo se na následujících řádcích zaměříme.

Co se děje při masáži

Z pohledu lokálního působení se masáží odstraňují zrohovatělé buňky kůže, uvolňují se póry, zlepší se buněčné dýchání a chemické pochody. Prokrví se kůže a podkoží a tím se zvýší příjem kyslíku, živin a imunoglobulinů, jejichž úkolem je obranyschopnost organismu. Lépe se odplavují odpadní látky jako oxid uhličitý, kyselina mléčná a močová do žil a mízního systému.

U dospělých byl při pravidelných terapeutických masážích pozorován pozitivní vliv na redukci chronické bolesti, úzkosti a deprese, na imunitu...

Účinky doteků však sahají mnohem dál než pouze na místo přímého působení. Díky většímu prokrvení se rychleji zotavují svaly po zátěži a zlepšuje se jejich výkonnost, srdce pracuje ekonomičtěji a zlepšuje se žilní návrat. Ekonomičtější krevní oběh má ozdravný vliv na organismus, mozkem počínaje a ledvinami konče.

Také nervová zakončení v kůži, podkoží, svalech a šlachách působí přes reflexní oblouk až k vnitřním orgánům. Organismus na hmatové podněty odpovídá vyplavením hormonů do krevního řečiště. Opakované výzkumy ukazují, že se při masáži snižuje hladina kortizolu a zvyšují se hladiny dopaminu, serotoninu a oxytocinu.

Nepřítel kortizol

Kortizol se ve zvýšeném množství vylučuje zejména při akutním stresu. Mozek bohužel nerozlišuje, zda nám srdce buší proto, že proti nám běží vzteklý pes, nebo na nás křičí šéf. Kortizol má za úkol udržet nás naživu, tečka. Rozhoduje o reakci útok versus útěk, je zodpovědný za některé úzkosti, pocit stresu a dokonce i paranoiu. Chce nás ochránit, a tak nás ponouká, ať vyhledáme bezpečí. Abychom však zůstali ve střehu, je třeba velkého množství energie, kterou tělo musí někde ušetřit.

Jedna z nejsnazších cest, kterou mozek pro získání energie zná, je zastavit některé fyziologické pochody. Při chronickém stresu nám tedy např. přestávají růst nehty nebo fungovat imunitní systém, protože to mozek vyhodnotí jako nejméně potřebné pro danou chvíli. Brání také vyplavování oxytocinu, který je živnou půdou pro city jako láska, důvěra, přátelství či štědrost. To dá rozum, že ve stresu potřebujeme chránit sami sebe – stáváme se tak méně štědrými k okolí a ztrácíme obvyklou empatii.

Protože je masáž velmi citlivá, dalo by se říct i intimní situace, lidé se při ní často uvolní a rozpovídají.

Zvýšená hladina kortizolu také blokuje uvolňování dopaminu a serotoninu. První jmenovaný se vyplavuje do těla, když splníme úkol nebo třeba najdeme ztracené klíče. Serotonin zase posiluje vztahy – má co do činění mimo jiné s pocitem hrdosti a sebevědomím. Pomocí masáží se pomáhá hladina kortizolu snižovat a oxytocin, serotonin, dopamin a další látky si tak najdou cestu k těm správným nervovým zakončením.

Není proto divu, že u dospělých byl při pravidelných terapeutických masážích pozorován pozitivní vliv na redukci chronické bolesti, úzkosti a deprese, na imunitu a autoimunitní onemocnění (např. astma a únavový syndrom), poruchy spánku, rehabilitaci mrtvice apod.

Pokud zadáte do vyhledávače massage therapy, můžete si pročíst spoustu dalších výzkumů v této oblasti. Kromě výše zmíněných hormonálních změn bylo například potvrzeno, že pravidelné, cílené masáže zlepšují u dětí přirozenou hybnost orgánů trávicího systému, absorpci potravy a napomáhají syntéze proteinů. Usnadňují tak přírůstek váhy u předčasně narozených dětí až o 47 %.

Hýčkejte se

Je tedy masáž všelék na civilizační a další choroby? Samozřejmě že ne. Dokáže ale odstranit nebo alespoň zmírnit potíže, pomůže usnout nebo naopak nabudit podle zvolené techniky, tlaku atd. Za maséry a fyzioterapeuty totiž často chodí i lidé fyzicky zdraví – pro pohlazení, při kterém se vyplavují výše zmíněné hormony.

Protože je masáž velmi citlivá, dalo by se říct i intimní situace, lidé se při ní často uvolní a rozpovídají. Schválně si zkuste spočítat, před kolika lidmi se svlékáte. Každý profesionál pracující s dotekem by měl být trošku terapeut. Je třeba nejen vědět, jak rozpustit svalové spazmy, důležité je uvědomit si, že ne každá zatuhlina vzniká špatným držením těla. S uvolněním některých bolavých svalů odcházejí i bolavé emoce s nimi spojené. Pokud tedy vyhledáte odborníka, nesáhněte po první slevě, která vám padne do oka, dejte zejména na dobré doporučení.

Masáž ale samozřejmě nemusí provádět jen profesionál v salonu na lehátku. Stejně důležitá a vítaná je i ta laická, partnerská. Partneři tak mají další důvod strávit spolu více času, který často navodí téma rozhovoru, do něhož byste se jinak nepustili.

Dovolte mi na závěr malou anketu. Chodíte na masáž a případně jak často? Máte oblíbeného odborníka? A jakou masáž máte nejraději?

Michala Stražovská

Psycholožka, somatický kouč a masérka.

Převzato z www.psychologie.cz